Život se psem

Ve chvíli, kdy si pořídíte psa, je nutné si uvědomit několik zásadních věcí. Především to, že některé aktivity, kam psa nemůžeme brát sebou, budou pro vás možné je v časově omezené míře nebo vůbec. Například určitý typ dovolené, dlouhodobý pracovní pobyt v zemi zakazující vámi vlastněné plemeno a podobně. Přivlastněním psa na sebe berete zodpovědnost za jeho život i fyzickou a psychickou pohodu. Pes nese odloučení od člověka, ke kterému má vztah, velmi těžce.

Sdílejte život se svým psem. Dnes můžete brát psa sebou i na dovolenou, mnohé hotely pobyt psa umožňují.

Pes je sociální tvor, který je nerad sám. Pokud to jen trochu jde, berte ho s sebou. Tak pes dostane šanci vcítit se do nás a my do něj. Chceme-li být tím, ke komu se pes přidá rád a s důvěrou, musíme poznat jeho povahu a přirozenost.

Pokud sledujete pozorně chování svého psa v určitých situacích, můžete si vytvořit celkem přesnou představu o řeči jeho těla. Psi sledují své páníčky daleko pozorněji než oni je. Řídí se řečí těla, kterou člověk nevědomky vyjadřuje své rozpoložení. Mnohé konflikty mezi lidmi a psy jsou důsledkem nepochopení signálů toho druhého. Problémy v lidsko-psí komunikaci mohou vzniknout i ve chvílích, kdy nevědomky psovi „odsouhlasíme“ nevhodné chování.

Psi jsou pak někdy obviňováni z věcí, které neudělali a ani o nich nepřemýšleli, protože majitelé nechápou řeč jejich těla a postavení ve smečce. K běžným nedorozuměním patří například objetí. Často hlavně dítě obejme psa, aby mu projevilo náklonnost, pro psa ale objetí znamená projev nadřazenosti a v některých případech může pes reagovat kousnutím. V podobných případech se pak majitelé snaží najít rychle řešení, bohužel často očekávají jednoduchou radu, nejlépe rovnou návod k použití typu „pokud vy uděláte toto, pes zareaguje takto“. Ale pes je živý tvor, každý z nich je originální, co funguje u jednoho, nezabírá u jiného. Nezbývá tedy než číst knihy o výcviku, nejlépe od vícera různých autorů a z jejich rad si vybrat jen takové, které odpovídají povaze daného psa.

Nevšímavost majitele, nemožnost čerpání nových informací prozkoumáváním nových míst nebo navazováním nových kontaktů mohou vést k celoživotní bázlivosti nebo naopak ke zvýšené agresi psa.

Seznamujte svého psa stále s novými podměty, situacemi, prostředím. Čím více vhodných zkušeností pes získá, tím odolnější bude v dalším životě, a to i v nečekaných situacích.

Některé situace, například nácvik bezproblémového setkávání se s jinými psy, si s vaším pejskem můžete nejdříve vyzkoušet v některé ze psích škol ve vašem okolí. Psí školu pečlivě vybírejte, na mnohých cvičácích ještě dnes najdete výcvikáře, kteří praktikují jako metodu trestu vyvěšení psa na stahovacím obojku do vzduchu, učí majitele na své psy řvát agresivním tónem, ačkoli pes slyší mnohokrát lépe než člověk, na výcvik mají šablonu a psi, kteří do ní svou povahou nezapadají, jsou označeni za necvičitelné nebo jejich páníčkové za nespolupracující. Díky tomuto typu „cvičákoviny“ je spousta psů na cvičáku ovladatelných jako stroje, mimo cvičák nepřivolatelných, útočících na všechny a všechno.